Prožij každý svůj den naplno, jako by byl tvůj poslední!!!

Duben 2007


Nejkrásnější fotečky Jareda!!!

30. dubna 2007 v 19:55 | Ragosta33 |  Jared Leto + 30 Seconds to Mars
Tohle jsou jeho nejkrásnější fotečky...Mohla bych na ně koukat pořád dokola :-)))
Klikněte pro zobrazení původního obrázku
jared leto

Lovex

27. dubna 2007 v 17:50 | Ragosta33
LovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovexLovex

Enrique- fotky

27. dubna 2007 v 17:41 | Ragosta33 |  Enrique Iglesias
Kdyby k nám přišel takový opravář, tak nevím, co bych udělala ;-)))
Enrique Iglesias
Enrique IglesiasEnrique IglesiasEnrique IglesiasEnrique IglesiasEnrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique Iglesias
Enrique IglesiasEnrique Iglesias


Avatvary Jareda :-)))

26. dubna 2007 v 16:05 | Ragosta33 |  Jared Leto + 30 Seconds to Mars
Avatvary :-)))

Rozhovor Sweet 17

26. dubna 2007 v 15:51 | Ragosta33 |  Johnny Depp

Rozhovor

Patří k nejtajemnějším a nejzvláštnějším hollywoodským hvězdám. Zatímco většina jeho hereckých kolegů touží po velkých rolích ve velkých nákladných filmech, on si přímo libuje v nezávislých nízkorozpočtových snímcích, z nichž některé se ani nedostanou do kin. Přesto je i díky svému talentu pokládán za velkého herce. Ve správných chvílích si totiž umí vybírat dobré role v dobrých filmech, díky kterým se bez problémů stále drží mezi světovou hereckou elitou. Nutno však dodat, že bez ohledu na cokoli Johnny Depp zůstává stále svůj.
John Christopher Depp se narodil 9. června 1963 v Owensboro v Kentucky, ale vyrůstal na Floridě. Nebyl to žádný vzorný teenager, naopak. Byl členem různých pouličních gangů, vyžíval se ve vandalství, velmi brzy taky přišel do styku s drogami. V patnácti se mu rozvedli rodiče a krátce nato nechal školu. Chtěl se naplno věnovat rockové muzice, toužil být rockovou hvězdou. I když se coby rocker snažil prorazit dlouho, na žádný výraznější úspěch nedosáhl. S kapelou The Kids se mu sice podařilo dostat poměrně daleko - na přelomu 70. a 80. let byli dokonce předskokany Iggyho Popa. Kapela navíc dostala nabídku na nahrávací smlouvu, ale Johnny se v roce 1983 oženil s Lori Anne Allison (sestrou bubeníka kapely), což ostatní členové odmítli akceptovat a kapela se ještě před podepsáním smlouvy rozpadla. Kvůli finanční tísni si pak Depp musel rychle sehnat práci. Nakonec se uplatnil coby prodejce psacích potřeb. A u toho by možná zůstal až doteď, nebýt osudné dovolené v Los Angeles, kde ho Lori seznámila s už tehdy známým Nicolasem Cagem. Právě on prý Johnnymu poradil jak nejlépe zaopatřit sebe i rodinu.
"Zkus herectví. Nic za to nedáš a při nejhorším to nevyjde, řekl mi tenkrát," vzpomíná Johnny, "a já si řekl - ten chlap má nejspíš pravdu." Dodnes nikdo neví, jak se mu to podařilo, ale krátce nato, v roce 1984, dostal svou první velkou hereckou šanci. A sice ve slavném hororu Noční můra v Elm Street. Už tehdy šlo o postavu podivína. O rok později se s Lori rozvedli. Od roku 1987 nastalo důležité období v jeho kariéře - byl obsazen do kriminálním seriálu 21 Jump Street, díky kterému si zajistil velkou popularitu. Po třech letech měl však role tajného agenta Toma Hansona dost a ze seriálu odešel. Už nechtěl být tím klasickým kladným hrdinou, kterých bylo všude spousta. Zajímaly jej podivné postavy s podivnými příběhy. Proto ve stejném roce neváhal přijmout nabídku na roli Střihorukého Edwarda ve stejnojmenném filmu, který mu zajistil vstup do velkého Hollywoodu a ještě větší popularitu. Na rozdíl od jiných slavných herců potom však nenásledoval jeden filmový trhák za druhým. Johnny se totiž už od začátku své kariéry s oblibou pouštěl do malých projektů, které většinou na větší komerční úspěch moc šancí neměly. Kromě těchto méně známých se však pravidelně podílí na těch, ze kterých se filmové hity staly. Např. Co žere Gilberta Gapea, Don Juan DeMarco, Astronautova žena, Ospalá díra, Čokoláda, Blow, Z pekla, Karlík a továrna na čokoládu a samozřejmě veleúspěšní Piráti z Karibiku, jejichž druhé pokračování je právě v kinech.
A i když Johnny Depp ani zdaleka nepatří k nejlépe placeným hercům, vždyť za Piráty z Karibiku obdržel "pouhých" deset milionů dolarů, tedy o osm milionů méně než za Karlíka a továrnu na čokoládu, což se například se sedmdesáti miliony Toma Cruise za Mission: Impossible nedá srovnat. I tak je však Johnny se svou kariérou velmi spokojen, a jak sám říká, rozhodně by neměnil. Co jej na herectví vlastně baví? A co se mu tolik líbí na Pirátech z Karibiku?
Johnny, podle čeho si vybíráš filmy, na kterých se chceš podílet? Podle výše honoráře asi ne, že ne?
Johnny: Peníze je to poslední, co mě při rozhodování zda roli přijmout či nepřijmout zajímá. Vždy mi šlo a stále jde hlavně o kvalitu postavy, kterou mám hrát, a samozřejmě o kvalitu příběhu jako takového. A pochopitelně čím je postava i příběh podivnější a neobvyklejší, tím víc mě to zajímá. Nejde mi o to, hrát ve velkých, drahých filmech, ale hrát v takových filmech, které mě něčím naplňují a obohacují.
Je pravda, že velká filmová studia se s tebou bojí filmy točit, protože vždycky svou roli posuneš úplně jinam, než byl jejich původní záměr?
Johnny: Na tom něco je, vlastně je to pravda. Třeba když jsme točili první Piráty, producentům se vůbec nelíbilo, jak jsem se role ujal. Že prý jsem kapitána Jacka Sparrowa úplně změnil a že to zničí celý projekt. Měli jsme kvůli tomu několik dlouhých diskusí, ale já si stál za svým a řekl jsem: "Pánové, já prostě cítím, že pokud ta postava má být přesvědčivá a životaschopná, musím ji hrát takto. Doufám, že se mnou souhlasíte, a pokud ne, asi byste si měli najít někoho jiného." A jak to nakonec dopadlo, víme všichni dobře.
Naopak když jsme pak točili Karlíka a továrnu na čokoládu, pořád jsem čekal, kdy už se někdo ozve: "Co to tam ten Depp zase provádí, co s tou postavou dělá?!" Ale nikdo nic. Volal jsem kvůli tomu dokonce i agentce, jestli si už někdo stěžoval. Když řekla, že ne, docela jsem znervózněl. "Něco je špatně, nejsem dost dobrej," pomyslel jsem si. Když se pak šéfové z filmového studia přišli podívat na natáčení, musel jsem se jich zeptat sám. "Kdo z vás byl první, kdo začal být nervózní, když jste viděli první natočené materiály?" Asi půl minuty bylo úplné ticho. Pak se přihlásil prezident Warner Bros. a mně se neskutečně ulevilo!
Kvůli výstřednímu pojetí kapitána Jacka Sparrowa jsi prý málem přišel o pokračování Pirátů?
Johnny: Ano, i to je pravda. Jenže producenti si naštěstí rychle uvědomili, že u rozjetého vlaku nelze za jízdy měnit lokomotivu, neboli že kdyby měl hrát Jacka najednou někdo jiný a nejspíš úplně jinak než já, že by to asi diváci neskousli, takže nebylo co řešit.
Jsi celkem výstřední herec. Ale nechováš se jako žádná celebrita. Míváš vůbec při natáčení filmů nějaké speciální požadavky?
Johnny: Ano, jeden. Já jsem závislý na muzice. Takže na každé natáčení mě doprovází DJ. Stará se o to, aby mě vhodná muzika dostala do potřebné nálady- musí to samozřejmě souviset se scénou, kterou zrovna jdeme natáčet, abych byl v té postavě co nejpřesvědčivější. Takže kromě toho, že je to můj kamarád, který mě dobře zná, má taky svou kopii scénáře, aby věděl, jakou muziku má mít v kterou chvíli připravenou.
Role Jacka Sparrowa je náročná i fyzicky. Měl jsi před natáčením nějakou speciální kondiční přípravu, abys to zvládnul?
Johnny: Přímo kondiční ne, ale chodil jsem na hodiny šermu. Což se nakonec ukázalo jako dostatečně kondiční. Protože tréninky byly samozřejmě s opravdickým mečem, který má několik kilo. A ono hodinu šermovat s takovým závažím je možná lepší než nějaké posilování.
Ano, je na tobě vidět, že se stále držíš v dobré fyzické kondici. Máš dobrý pocit z toho, že jsi na tom takhle dobře?
Johnny: Ono to není o tom říct: "Hele, koukej, jaký mám svaly." Je to o tom prostě se cítit dobře a zdravě. Je mi už přes čtyřicet, navíc mám dvě malé děti, které rychle rostou. Takže pokud nechci za pár let být ze všeho unavený a vyčerpaný, musím se o své zdraví starat, a to jakýmkoli dobrým způsobem. Taky omezuju kouření. Takže třeba když jsem doma a nudím se, než abych si z nudy zapálil, radši si jdu třeba zaplavat.
Co pro tebe bylo při natáčení druhého dílu nejsložitější?
Johnny: Ono se to moc neví, ale my jsme s druhým dílem natáčeli souběžně i třetí. A nejhorší překvapivě nebylo nic na samotném natáčení, ale strach ze špatného počasí. Nevím, z jakého důvodu, asi že je to v té době nejlevnější, jsme natáčeli na Bahamách zrovna v období hurikánů. Každý den nám Národní centrum sledující vývoj hurikánů posílalo podrobné zprávy o počasí, abychom měli přehled, co se děje. Bylo to dost stresující, protože se člověk nemohl 100% soustředit na práci, když musel zároveň hlídat, jestli se rychle nezvedá vítr nebo příliš nezatahuje obloha. I přes původní zprávy, že bychom to měli v pohodě zvládnout, jsme nakonec museli natáčení přerušit a evakuovat se. To znamenalo nejen všech 600 členů filmového štábu, ale taky veškeré vybavení a zařízení. Ale musím říct, že jsem z toho měl radost. Protože jsem měl nečekané volno a mohl jsem jet aspoň na pár dní za svou rodinou.
Proč jsi vlastně nikdy nechtěl hrát v žádném velkém akčním filmu, který by tě třeba posunul zase dál?
Johnny: Protože mě násilí a zabíjení děsí. A tyhle filmy jsou přesně takové. Ale třeba Piráti z Karibiku jsou úplně jinde. Je to svým způsobem umělecký film, protože všechny bojové scény mají vlastní choreografii a takové zvláštní kouzlo a každý ví, že je to spíš pohádka než reálný příběh. Není to skutečných zločincích, nebezpečných gangsterech a vrazích. Je to krásný příběh, ze kterého jsem nadšený.
Co pro tebe Piráti z Karibiku vlastně znamenají?
Johnny: Odpovím trochu jinak. Na začátku své kariéry jsem byl tři roky zaseknutý v pitomém seriálu (byl to populární seriál 21 Jump Street. - pozn. red.), a když jsem se z něj konečně dostal, řekl jsem si, že už nikdy nechci hrát v takové blbosti. Myslím, že Piráti z Karibiku jsou přesným opakem toho seriálu. A kdyby mi teď nabídli smlouvu na dalších pět nebo deset pokračování, okamžitě bych ji podepsal.


Opět mix

26. dubna 2007 v 15:24 | Ragosta33
Tahle dollzka mi připomíná jednu pěkně protivnou holku!!! Dost hustý.

Článek Sweet 17

26. dubna 2007 v 15:23 | Ragosta33 |  Shakira

Shakira

Někteří sice tvrdí, že umí lépe kroutit boky než zpívat, ale to nic nemění na skutečnosti, že patří mezi nejprodávanější a nejžádanější zpěvačky současnosti. Ať zpívá španělsky nebo anglicky, její příjemně pronikavý hlas už předem zaručuje úspěch každé nové písničky.

Těmi posledními jsou na příklad Hips Don´t Lie či Sorry. Obě pocházejí z posledního alba Oral Fixation Vol. 2 a spolu s dalšími staršími hity zazněly 3. března v pražské Sazka Aréně, kde Shakira vystoupila v rámci své Oral Fixation Tour.

Shakira své písničky nejen zpívá a skvěle se v jejich rytmu hýbe. Většinu z nich si také sama píše. Dokonce je považována za nejpoetičtější umělkyni své generace. Čím to, že do svých textů umí vložit tolik citu? "Zkrátka se snažím prezentovat své myšlenky, své názory, prostě sebe samu. Myslím, že by to zvládla i spousta dalších žen, jen k tomu možná nemají odvahu," říká Shakria. "Je fakt, že jsem asi opravdu jiná než ostatní ženy. Například ode mě můj přítel / manžel nemůže čekat, že po něm budu uklízet a každou sobotu mu pravidelně prát. Naopak očekávám, že se o domácí práce spravedlivě rozdělíme. Nechci, aby to znělo nějak feministicky. Jen jsem upřímná a spravedlivá a takové jsou i moje písničky."

Shakira už spolupracovala například s Wyclefem Jeanem. Výsledkem se stala velmi úspěšná písnička Hips Don´t Lie. Nyní ji o spolupráci požádala samotná královna současné R&B scény - Beyoncé Knowles. Chystá totiž vydání speciální edice své druhé desky B´Day. A právě na ní by se měl objevit nový song, který by ráda nazpívala se Shakirou. Ta už na spolupraci kývla, obě hvězdy se už dokonce dohodly na konkrétní písni. Ta se bude jmenovat Beautiful Liar a nejprve bude k dostání pouze na zmíněné reedici. Jestli se pak objeví i na nové desce Shakiry, to zatím není jisté. Beyoncé však na své bonusové album chystá ještě jednu novinku. Bude jí španělská verze aktuálního singlu Irreplaceable. Přesný termín vydání alba zatím není známý, určitě to však prý bude před letními prázdninami. Na léto se tedy máme na co těšit.

Architektura a sochařství Starověkého Řecka- referát

26. dubna 2007 v 15:22 | Ragosta33 |  Z netu

Architektura a sochařství Starověkého Řecka

Archaické období - Řecké stavitelství zastupují v archaickém období pouze kamenné chrámy.
Nejstarší je sloh dórský, v němž je postavena většina chrámů arch.doby. V 6. století se v Malé Asii začalo stavět v iónském slohu a jako poslední vznikl sloh korintský.
Jedním z nejstarších chrámů byl Héřin chrám na Samu, k sedmi divům světa byl počítán Artemidin chrám v Efesu, proslulý byl i Apollonův chrám v Delfách, chrám Athény Afaie na Aigíně či početné dórské chrámy v řeckých osadách na Sicílii a v Jižní Itálii.
Monumentální stavby, zejména chrámy, se v Řecku budovaly tzv. architrávovým systémem, v němž na sloupech spočíval vodorovný architráv a na něm vlys a dopředu vysunutá římsa. Většina chrámů měla pravoúhlý půdorys - předsíň, vlastní svatyně s kultovní sochou a zadní předsíň, v níž se ukládaly chrámové poklady a obřadní náčiní, stály na stupňovité podnoži a byly ze všech stran obklopeny sloupy ( peristylem). Rozdíly mezi řeckými architektonickými řády záležely zejména ve tvarech sloupů a jejich hlavic a také v architrávu a vlysu. Chrám Svornosti v Akragantu na Sicílii byl postaven v 5. století v dórském slohu. Ve srovnání s iónským a korintským řádem působí sloupy velmi masivním dojmem a nemají patku. Hlavici tvoří poduškovitý článek a pravoúhlá krycí deska, na níž spočívá architráv. Ve vlysu se střídají triglyfy a metopy obdélného či čtvercového tvaru, často s reliéfní sochařskou výzdobou. Nad římsou jsou na obou průčelích trojúhelníkové štíty. V iónském slohu jsou sloupy štíhlejší, spočívají na patce a zakončuje je tzv. volutová hlavice. Architráv je trojpásový a vlys souvislý. Na rozdíl od dórského řádu neměly štíty obvykle sochařskou výzdobu. Korintský sloh se od iónského liší pouze hlavicí sloupu - tvoří ji kalich zdobený akanthovými listy a nad ním voluta.
Klasické období- Hlavní pozornost věnovali Athéňané výstavbě Akropole, která byla budována z drahého mramoru jako náboženský a reprezentační střed nejen Athén, ale i celého spolku. Dominantu Akropole tvořil mohutný chrám Parthenón, zasvěcený ochránkyni města bohyni Athéně. Její kultovní sochu ze zlata a slonoviny zhotovil jeden z nejslavnějších řeckých sochařů všech dob Feididás z Athén. Navrhl také sochařskou výzdobu štítů, metop a vlysů. Na provedení tohoto velkolepého souboru plastik se však kromě Feidii podílela celá řada sochařů, jejichž jména nejsou známa.
Kromě Feidii dosáhli velké proslulosti sochaři Myrón a Polikletios, jejichž díla se nám uchovala v římských kopiích. Myrón byl starším součastníkem Feidii a působil rovněž v Athénách. Jeho nejslavnějším dílem je zobrazení atleta vrhající disk. Bronzové sochy vítězů v atletických soutěžích vytvářel ve 2.polovině 5.století i Polykletios z Argu, který usiloval o co nejdokonalejší vystižení stojící mužské postavy a vypracoval příručku o proporčních vztazích, jež silně ovlivnila další vývoj sochařství. K jeho nejproslulejším dílům patří Doryforos ( mladý muž nesoucí kopí) a Diadúmenos ( mladík uvazující si stužku vítěze).
Ve 4. století objevili sochaři krásu nahého ženského těla. Krásným příkladem je kultovní socha bohyně Afrodíty, kterou zhotovil slavný athénský sochař Práxytelés pro maloasijský Kindos.
Již v 5. století se vedle chrámu objevují výstavné stavby, které sloužily veřejnému životu občanů. Ve 4. století pak těchto staveb výrazně přibývá. Novým typem stavby je mohutná hrobka, kterou v maloasijském Halikarnássu postavili pro místního vládce Mausóla řečtí umělci . Tato stavba je pokládána za jeden ze sedmi divů světa a dala jméno monumentálním hrobkám až do dnešní doby. Vedle monumentálního umění, sloužícího především bohům, státům nebo bohatým jednotlivcům, se plodně rozvíjelo drobné umění, spjaté s každodenním životem Řeků. Malé hliněné sošky sloužily obyčejným lidem jako milodary do hrobů, jako votivní dary bohům či jako ozdobné předměty.
Helénistické období- Od posledního desetiletí 4. století vznikala velká kamenná divadla, mezi nimiž vyniká výborně zachované divadlo v Epidauru na Peloponésu. Středisky sportu a vzdělanosti byla gymnasia, jejichž součástí byly též závodní dráhy a lázně. Velkolepě stavěli svá sídla helénističtí vládci v Alexandriii, Antiochii a Pergamu. Akropolis v Pergamu je nádhernou ukázkou dobové architektury: Na vrcholku vysokého kopce stála panovnická rezidence a pod ní na terasách chrámy, sloupořadí, divadlo a agora. Nad ní vévodil mohutný Diův oltář. K sedmi divům světa se počítal na ostrově Faru v Alexandrii.
Sochaři se nevyhýbali ani znázornění obyčejných lidí - pastýřů, rybářů a rolníků. Některé motivy byly pojaty velmi naturalisticky, o čem svědčí kupř. známá socha opilé stařeny. Zejména pergamští sochaři byli mistry ve vyjádření pohybu i prudkých citových vzruchů a vášní. Dokladem je slavný monumentální Diův oltář v Pergamu z 1. poloviny 2. století, který představuje zápas bohů a Gigantů. Sochy umírajících Galů, které Attalos I. dal zhotovit na památku vítězství nad keltskými Galaty, vystihují výborně atmosféru smrti.


Pozadí na blogy

26. dubna 2007 v 15:11 | Ragosta33 |  Obrázky





















Chris řekl:

26. dubna 2007 v 14:56 | Ragosta33
Chris řekl:

Chris o Richiem

Chris o US5"Nejlepší na US5 je, že jsem poznal Richieho. Nejsme si podobní jen vzhledově, ale i v názorech, ve kterých se absolutně shodujem. Náš vztah se nedá slovy vyjjádřit, my jsme si blízcí i duší. Nedávno při focení jsme oba pukli smíchy nad kostými, to ale nemohli ostatní kluci vůbec pochopit. Richie a já jsme nerozluční přátelé."

Chris o Jayovi

"Na Jayovi oceňuji jeho otevřenost a upřímnost. Nedělá si servítky a řekne jasně vše co se mu nelíbí. Krom toho drží skupinu spolu a je náš mluvčí k manažeru a producentům."

Chris o Izzym

"S Izzym se mohou dělat cool a perfektní párty, protože on zná snad všechny nejlepší flirtovací triky v různých situacích- už jen kvůli tomu ho mám rád."

Chris o Mikelovi

"Mikel a já jsme měli nejprve velmi chladný vztah. Každý z nás měl strach, že ten druhý mu může zabrat místo ve skupině. Na vše se ale zapomnělo a teď společně pracujem na tom, aby jsme postavili turné na nohy a aby jsme v roce 2006 zamíchali hudebními žebříčky."

Článek z Popcornu

26. dubna 2007 v 14:53 | Ragosta33 |  Johnny Depp

1.Původ:

Johnny sice neví odkud se vzalo jeho přímení, ale rozhodně si z něj rád a opakovaně dělá srandu. V němčině totiž slovíčko Depp znamená hlupák nebo blbec. Jeho rodina má irské, německé a indiánské kořeny, prababička Minnie byla čistokrevná indiánka z kmene Cherokee, a indiánské geny poní pochopitelně ,,zdědil" i Johnnyho táta. Možná že právě kvůli nim putovali Deppovi z místa na místo. Když byl Johnny ještě malý, stěhovali se víc než dvacetkrát! Až když mu bylo sedm let, zakotvili na Floridě
2.Outsider:
Nevěděl kam patří! Ve škole ho to nebavilo, po jednom výstupu s učitelkou, kdy na ni vystrčil nahý zadek, ho z ní vyloučili. Doma to také nebyl žádný med: rodiče se pořád hádali, takže žádná domácí idylka. Nevěděl, jak má nejistotu a problémy řešit, a tak si začal ubližovat. Dodnes má na těle sedm nebo osm jizev, které mu připomínají toto období. Hodně mu tehdy pomáhala hudba.
3.Muzika:
Kytaru dostal ve dvanácti od mamky. Akordy ,,odkoukal" od skupin, které poslouchal. Zkoušel s různýma partičkama po garážích, až se skupinou The Kids dosáhl úspěchu na lokální úrovni. Ten je katapultoval do Los Angeles, kde usilovali o smlouvu s nahrávací firmou. V tu dobu se Johnny se zakoukal do Lori Anne Allison, sestry bubeníka, a dokonce se s ní i oženil. Jejich manželství nedělalo v kapele dobrotu a po dvou letech skončilo. Během těch let ale stihla Lori Anne představit manžela Nicolasovi Cageoci, a tak se Johnny dostal k herectví.
4.Herectví:
Cesta za slávou nebyla jednoduchá. Johnny si zahrál v jedné z Nočních můr v Elm Street a v dalších malých roličkách. Hvězdu z něj udělala až postava detektiva Toma Hansena v seriálu Jump Street 21. Fanynky po něm šílely, stal se z něj rázemteenagerský idol. Zatímco jiní by z toho měli ohromnou radost a opájeli se slávou, johnny se koukal z téhle ,,krabičky" rychle dostat. Dneska patří mezi nejserióznější (a nejoblíbenější) herce Hollywoodu. Režisér Tim Burton, který s ním spolupracoval na čtyřech filmech o něm říká. ,,Je ve všech ohledech skvělým charakterním hercem. Nezajímá se o svůj mediální obraz, spíše se stává filmovou postavou a zkouší různé přístupy. Je ochoten na sebe vzít riziko. Neopakuje se."
5.Láska:
Chodil s Jennifer Gey, Kate Moss a dalšími, ale pochopení, bezpečí a jistotu našel až u francouzské herečky a zpěvačky Vanessy Paradis. Potkali se před osmi lety v jednom baru, kam si šel Johnny odpočinout po natáčení Deváté brány. Amorek vystřelil svůj šíp a bylo. Mají spolu dvě děti: dcerku Lily-Rose Melody (7) a syna Jacka (4). Žijí na jihu Francie a zřídkakdy se účastní mejdanů. Jsou zamilovaní stejně, jako když se poznali. Ona se stará o děti, on dělá kariéru. ,,Vanessa je moje velká láska. Od té doby, co ji znám, po jiných nekoukám," nechal se slyšet Johnny.
6.Svatba:
,,Když jste spolu, milujete se a jste pro toho druhého to nejlepší, co ho mohlo potkat, je to už jako byste byli svoji," vykládal kdysi Johnny na téma svatba. Jak to ale vypadá, svůj názor asi změnil, neboť se proslýchá, že by tomuto párečku měly příští rok zvonit svatební zvony. Svatba se prý plánuje na léto v jejich sídle a pozvat by chtěli jen malé množství lidí, mezi nimi údajně i starostu města.
7.Spory:
I když Johnny žije se svou rodinkou ve Francii, má několik nemovitostí ještě jinde na světě. Jedna z nich je i v Los Angeles. A zrovna před ní se má stavět síť obchodů a restaurací, což se Johnnymu nelíbí, protože už nebude mít takový úžasný výhled jako dosud. Svou nelibost neváhal ventilovat a pořádně si došlápl na městské úředníky. Soud už jednu jeho žalobu na toto téma zamítl, nicméně Johnny se nevzdává.
8.Tetování:
Má jich třináct a každé je spojené s nějakou životní událostí. Kromě jiného má na hrudi vytetované Lily-Rose (jméno dcerky), Betty Sue (jméno maminky) Jack (což je připomínka jednak Pirátů z Karibiku, jednak jeho syna), a samozřejmě nechybí ani Wino Forever, což je už upravené tetování, které původně mělo tvar Winona Forever. Johnny si ho nechal udělat v době, kdy chodil s herečkou Winonou Ryder…
9.Budoucnost:
Teď pracuje s Timem Burtonem na filmu Sweeney Todd, což je muzikál o holiči-sériovém vrahovi. Johnny s Timem pracuje strašně rád. (Sešli se při práci na filmu Karlík a továrna na čokoládu. Kde hrál roli Willyho Wonky): ,,Kdyby po mně chtěl, abych s ním natočil 6 milionů metrů filmů a já měl přitom zírat do žárovky, aniž bych tři měsíce mrknul, šel bych do toho!"
10.Soundtrack:
I když se Johnny věnuje herectví, na muziku nezapomíná. Byl to právě jeho nápad, aby třetí díl Pirátů z Karibiku, který by měl mít premiéru v kinech v příštím roce, doprovázel soundtrack s pirátskými písničkami. Měl by na něm dokonce zpívat! Kromě něj se na něm objeví i Bono z U2.