Prožij každý svůj den naplno, jako by byl tvůj poslední!!!

Červenec 2008

Koncert Avril v Praze

15. července 2008 v 18:29 | Ragosta33 |  Avril Lavigne
Na úterý 8.7. jsem se těšila už hodně dlouho. Tento den totiž v Praze měla vystoupit moje nejoblíbenější zpěvačka Avril Lavigne. To jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít. S maminkou a bratrem jsme vyjeli autobusem ze Šumperka v 6:45. Dojeli jsme do Olomouce, kde nás ale další autobus nechtěl vzít, protože byl "plný". Museli jsme tedy najít náhradní spoj. Původně jsme měli být v Praze ve 13:00, ale nakonec nám to vyšlo na 14:30. U arény jsem měla mít sraz s mojí kámoškou Luckou. Čekala jsem na smluveném místě, ale bohužel jsem se s ní nesetkala :-((( Doufám, že si koncert užila stejně jako já. Myslela jsem si, že předkapelou budou Jonas Brothers. Jaké ale bylo moje překvapení, že vystoupí Imodium. Musím přiznat, že jsem byla trochu zklamaná, protože jsem počítala s JB. To už se ale otevřely dveře u sekuriťáků. Některé batohy rentgenovali, tak jsem se lekla, že to budou dělat i u mě. Měla jsem totiž s sebou nový foťák. Pak přišla řada i na mě. Sekuriťák mi řekl, ať mu ukážu kabelku. Řekla jsem mu, co tam mám. On se zeptal, jestli mám foťák. Co myslíte, že jsem asi odpověděla? Samozřejmě, že ne. A tak jsem se dostala dovnitř. Měla jsem lístek na stání. Když jsem došla na své místo, bylo už docela plno. Podívala jsem se směrem k sektoru stání u pódia. Sekuriťáci to zrovna moc nehlídali. Řekla jsem si, že tohle je moje šance. Vrátila jsem se zpátky do haly. Nějaké ženy tam rozdávaly červené papírové pásky na ruku pro ty, kteří měli stání u pódia. Já žádný samozřejmě nedostala, ale i tak jsem se rozhodla to zkusit. Přišla jsem k sekuriťákům. Pár lidí vyhodili, pak pustili 2 holky a já se k nim přifařila. Prošlo to!!! Ani nevíte, jakou jsem měla radost. Stoupla jsem si na už osvědčené místo- vlevo u pódia. Už dlouho před koncertem začala hrozná tlačenice. Sekuriťáci už pomalu začali ztrácet nervy. Pak se to konečně uklidnilo. V 8 zhasla světla a na pódiu se objevili Imodium. Příjemně mě překvapili. Znám od nich jen jednu písničku, ale další songy byly taky O.K. Imodium ukončili své vystoupení ve 20:40. Než začal hlavní program večera, pořadatelé nám pouštěli jeden skvělý song za druhým. Když se rozezněl Fat Lip od Sum 41, přidala se snad celá aréna. Po deváté hodině začala teprve ta pravá show. Na pódium nastoupila kapela a tanečnice s vlajkamy. A pak se jako třešnička na dortu objevila i Avril. A už se rozezněly první tóny Girlfriend. Začala jsem si to natáčet. K mé spokojenosti jsem stála asi v 6. řadě, takže výsledek je docela v dobré kvalitě. Během koncertu zazněly hity Sk8er Boi, Complicated, My Happy Ending, Hot a další. Pár šťastlivců si mohlo u mola podat ruku s Avril. Tanečnice předvedly své kreace u songu Faint od LP, takže jsem si na chvíli připadala na trochu jiném koncíku;-))) Avril si zahrála na bubny, kytaru a v neposlední řadě i na piano. Právě líbezné tóny piana jsme si mohli vychutnat u mého 2. nejoblíbenějšího songu When You´re Gone. Bylo opravdu působivé, jak se najednou rozezpívala celá aréna. V takovém okamžiku jsem byla ráda, že jsem se toho souznění Avril s fanoušky zúčastnila. Avril si s náma povídala a mnohokrát poděkovala, a tak se nebylo čemu divit, že se s námi po půl jedenácté rozloučila slovy "Thank you"! Koncert byl úžasný, plný energie a nezapomenutelných okamžiků. Tomu všemu nahrával nejen vynikající výkon Avril, ale i výborně spolupracující fanoušci, mezi které řadím i sebe ;-))) Navíc jsem před i během koncertu potkala spoustu zajímavých lidiček, s kterými jsem si skvěle popovídala. Jediné, co mi chybělo, byla píseň Nobody´s Home. To je totiž můj nejoblíbenější song od Avril. Tak snad to vyjde příště. I tak jsem si to parádně užila a Avril je podle mě opravdu pohodová holka, kterou bych jednou ráda poznala osobně. Už jsem zvědavá, kdy znovu přijede. Určitě si to nenechám ujít, protože mám za sebou další vynikající hudební zážitek ;-)))

30STM v Moskvě

12. července 2008 v 12:00 | Ragosta33 |  Jared Leto + 30 Seconds to Mars
30STM se začátkem června objevili v Moskvě. měli zde konferenci a také vystoupili na MuzTV Awards. Zde máte pár foteček ;-)))



Project Revolution 2008- Berlín- 27.6.

1. července 2008 v 12:00 | Ragosta33 |  Linkin Park
V neděli 22. června asi ve 13:45 se mi opět podařilo dostat se blíž k hvězdám hudebního nebe. Na Evropě 2 jsem se totiž jako třetí dovolala do soutěže Nastav uši Linkin Park. Mělo se zavolat, když jsme uslyšeli předělávku písničky Numb. Tato soutěž začala 16.6. Ten den jsem to poslouchala, ale nezadařilo se. Od úterý do čtvrtka jsem to slyšela jen dvakrát, protože jsem byla zrovna v Brně. A vy víte, proč ;-))) Nakonec museli soutěž prodloužit až do neděle, kdy jsem se dovolala i já. Nejdříve jsem tomu nemohla uvěřit. Když jsem telefonovala s Carlosem, klepaly se mi ruce ;-))) Ptal se mě, jestli mám nějaké šťastné číslo. Já mu odpověděla, že 7. On na to, že je to dobré šťastné číslo. Pak to přišlo. Poprvé jsem mluvila do éteru. Řekla jsem tedy sedadlo 7 a on na to řekl, že jsem chytrá a došlo mi, že to bude pod sedmičkou. Pak mi oznámil, že jsem vyhrála. Byla jsem štěstím bez sebe. Moc jsem si to přála a povedlo se to ;-))) V pondělí mi zavolali z rádia přesnější informace. Nakonec se mnou jel můj bratr. Ze Šumperka jsme vyjeli v 8:11 a v Praze jsme vystoupili v 11:20. Ve 12:45 byl sraz na parkovišti u Hlavního vlakového nádráží. Když jsme tam s bratrem došli, už tam bylo pár výherců. Očekával nás tam i Carlos se svou přítelkyní. Přívítal se s námi a předal mi poslední cédéčko LP. Před 13:00 jsme vyrazili na cestu. Carlos nás přivítal ve stylu Účastníků zájezdu. Stavili jsme se ještě pro 2 výherce u sídla Evropy 2. V autobuse jsme si nacvičili pozdrav pro posluchače rádia. Byla vyhlášena soutěž o vanilkovou buchtičku od "Pamely". Podmínkou bylo zazpívání jedné písničky od LP. Nejdříve se nikomu nechtělo, nakonec se ale 2 bratři osmělili. Jeden zpíval Numb a Carlos s druhým bratrem dělali hudební podklad. Před hranicemi nás zastavila první policejní hlídka, jestli nevezeme nějakého cizince ;-))) Po třetí jsme překročili hranice a já se poprvé ocitla v Německu. Musím říct, že to tam mají opravdu pěkné. Nejvíce se mi líbilo v Drážďanech. Pak nás zastavili policisté podruhé a kontrovali, jestli máme pasy. Po cestě do Berlína jsme řešili členy LP. Carlosova přítelkyně totiž nevěděla, který je Mike Shinoda. Tak jsem jí to s Carlosem vysvětlila. On si z ní vystřelil, že tam bude mít svatbu. Pak dodal, že s Kylie Minogue. Pak jí řekl, že si dělá srandu. V autobuse prostě zavládala pohodová nálada. Koukali jsme na filmy a 3. řadu seriálu Přátelé. V 16:33 jsme měli vstup do rádia. Do Berlína jsme měli dorazit po 5. hodině, jenže jsme se zpozdili a navíc zabloudili. Řidič totiž dostal pokyny, že má dojet jen do Berlína. Naštěstí ta přítelkyně uměla dobře německy. Já jsem jen tiše doufala, ať jsou první N.E.R.D. Moc jsem se totiž těšila na HIM. Na internetu jsem našla, že budou vystupovat první, tak jsem si myslela, že už je to ztracené. Když jsme konečně dorazili v 19:15 na místo koncertu, PR 2008 byl už v plném proudu. Uslyšela jsem rapové beaty. Nikdy jsem nebyla šťastnější, že slyším hiphop ;-))) Na koncert jsem si chtěla vzít malou láhev s pitím. Bohužel jsem sekuriťačku nepřemluvila a musela jsem ji vyhodit :-((( Za chvíli jsem dorazila k hledišti. Bylo plno k prasknutí. N.E.R.D. to tam pořádně rozproudili. Já jsem se na ně ale vykašlala a začala hledat místo, jak se dostat k pódiu. Ale ouha. Všechny schody, které tam vedly, hlídali sekuriťáci v červených bundách. Dala jsem se do řeči s jedním typickým Němcem. Řekl mi, že mě tam nepustí a mluvil se mnou jak s rodilou Němkou :-))) První hlídkou jsem teda neprošla. Přes druhou se to také nepovedlo. Pak mi u třetí řekli, že chtějí po mně "sterben". Nejdříve jsem nevěděla, co to je. Záhy jsem ale zjistila, že je to razítko. Pak jsem si uvědomila, že mám na ruce pozůstatek jednoho tetování, tak jsem se snažila vysvětlit, že se mi smylo. Už jsem se tam málem dostala, když tam přišla jedna holka z našeho autobusu a začala se mě ptát, kde jsem to vzala. Takže moje veškeré snažení bylo v čudu. Pak se tam objevili ještě dva výherci a vysvětlila jsem jim, co vlastně ty hlídky chtějí. Vydala jsem se s jedním z nich na druhou stranu. Mezitím jsem to zkoušela u dalších hlídek, kde někteří sekuriťáci byli opravdu ostří. Už zbývala jen poslední hlídka. Samozřejmě mě tam nechtěli pustit. Pak se tam objevil poslední, mladý sekuriťák, u kterého jsem to ještě nezkusila. Začala jsem mu tedy vysvětlovat, že se mi to smylo. Tak jsme se tam chvíli "dohadovali", párkrát jsem ho poprosila. Pak vytáhl razítko a na ruku mi dal nápis B-E-S-T. Jak jsem byla zblbá z toho prošení, tak jsem mu místo poděkování řekla prosím :-))) Pak jsem rychle pádila po schodech dolů, protože už měli začít HIM. Dostala jsem se do 8. řady a postupně se protlačila až do 4. řady vlevo od pódia. Pak konečně v 8 nastoupili HIM a za jekotu fanoušků i Ville Valo. Kouřil jednu cigaretu za druhou, takže jsem byla ráda, že jsem nestála pod ním :-))) Nejvíce jsem si užila Join me (In death), ale ostatní songy byly taky super. LP měli začít 21:15, a tak začala tlačenice o nejlepší místa. Propracovala jsem se až do druhé řady, pak i první :) Jeden Němec na mě pořád házel vražedné pohledy, 2 Němky se na mě socily zezadu, tak jsem je pořád vytlačovala. Nakonec to vzdaly a daly mi pokoj. Když přišli LP na pódium, tak teprve začala pořádná pařba. Prvně zazněla píseň What I´ve Done a jako druhá překvapivě Faint, což je často "zakončovačka". Střídal se jeden hit za druhým. Tentokrát zahráli i In Pieces a Valentine´s Day, zapomněli ale na From The Inside. Těšila jsem se na trojlístek Numb, Shadow Of The Day, In The End. Opět jsem doufala v komorní Pushing Me Away, ale bohužel zaznělo v normální verzi. Crawling byl také nezapomenutelný. LP si s námi povídali, že jsme skvělé publikum, že nejlepší mají v Německu. Proto se sem rádi vracejí. Němci pořád dávali najevo, že jsou ve finále Euro. Mike a Chester se tomu pořád smáli. Pak si na klávesy přidělali německou vlajku. Vedle mě byli tři týpci, kteří byli neustále v objetí a házeli hlavou. Chester se na ně chvilku pobaveně díval. Když začal Mike rapovat Petrified, byla jsem jedna zmála, která se připojila. Mike se na mě podíval, usmál se a mrknul. Chester mi také věnoval pár delších pohledů. Po jedné písničce začala světla osvětlovat sedící publikum a LP si je s úctou prohlíželi. Při Leave Out All The Rest se všude rozsvítily zapalovače, takže to bylo dojemné. Nechybělo ani Bradovo a Robovo sólo, při kterých si ostatní členové notovali. LP se dvakrát vrátili na pódium a celý koncert zakončili písní One Step Closer. Vše skončilo asi o půl dvanácté. Ze všech výherců jsem se k pódiu dostala jen já a ještě 2 kluci. Před půlnocí jsme vyjeli směr Praha. Všichni v autobusu zanedlouho usnuli, jenom já jsem byla vzhůru a nemohla usnout. Pořád jsem si v hlavě srovnávala, co jsem vlastně zažila. Nakonec jsem s přestávkama spala něco přes hodinu. Do Prahy jsme se vrátili před 5. hodinou. Rozloučili jsme se s Carlosem a rychle pádili na vlak. Do Šumperka jsme se dostali v 7:45. Musím se přiznat, že Project Revolution 2008 v Berlíně byl nejlepší koncert LP, na kterém jsem kdy byla. Za prvé jsem tam byla se skvělou partičkou lidiček, za druhé byli němečtí fanoušči opravdu super. A konečně za třetí LP předvedli vynikající show, která byla plná energie. Bylo to prostě peklo ;-))) Tohle všechno vytvořilo úžasnou atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná. Děkuji moc rádiu Evropa 2, že mi umožnilo uskutečnit si další svůj sen. Tento zážitek se mi navždy zapsal do paměti. Už se nemůžu dočkat jejich příštího koncertu ;-)))
A tady je moje vstupenka ;-)))
PR2008
PR2008-2
Setlist:
01. What I've Done
02. Faint
03. No More Sorrow
04. Wake 2.0
05. Given Up
06. Lying From You
07. Don't Stay
08. In Pieces
09. Somewhere I Belong
10. Points Of Authority
11. Leave Out All The Rest
12. Numb
13. Shadow Of The Day
14. Valentine's Day
15. Crawling
16. In The End
17. Bleed It Out
18. Pushing Me Away
19. Breaking The Habit
20. A Place For My Head
21. One Step Closer