Prožij každý svůj den naplno, jako by byl tvůj poslední!!!

Červenec 2011

David Deyl- 19.7.2011 (videa)

23. července 2011 v 12:03 | Ragosta33 |  David Deyl
Ještě máme chvíli čas

Teď hned

Akorát

Hry o nás

Nejsme tu náhodou

Apologize

Nic nevzdávám

David Deyl 19.7.2011

23. července 2011 v 12:00 | Ragosta33 |  David Deyl
Zpěváka Davida Deyla znám už od začátku jeho kariéry. Byl květen 2009 a na rádiu Rubi poprvé představili nový song Teď hned, který si David i sám uvedl. Píseň se mi natolik zalíbila, že jsem se o tohoto interpreta začala více zajímat. Uběhly 2 roky a já konečně měla možnost vidět Davida live :-) Na jeho stránkách se objevila zmínka o projektu "Šance pro talent". Jedno kol se mělo odehrávat i blízko mého bydliště- 19. července v Jeseníku. Protože mě hudba vážně baví, napadlo mě, že se zkusím jen tak přihlásit. Jaké bylo moje překvapení, když mě nakonec vybrali ;-) Jak jsem se později dozvěděla, zájemců je spoustu, ale do soutěže se dostane jen vždy pár vyvolených. A já tedy patřila mezi ně! O mé účásti v této soutěži věděla pouze rodina, bylo to pro ostatní prostě takové malé překvapení ;-) Potvrdila jsem, že na akci dorazím a začala s výběrem písní. Rozhodování nebylo moc lehké, ale nakonec padla volba na Děti ráje od Michala Davida, Jsi senzační od skupiny Holki a Vám už věrně známou píseň Someone's Watching Over Me od Hilary Duff. Na místo konání jsem se měla dostavit ve 12:00. Jelikož jsem ze ŠPK vyjížděla už v 8:55, v Jeseníku jsem byla o půl 11. Na Masarykově náměstí se právě připravovalo pódium pro odpolední akci. Kolem půl 12. konečně na místo dorazil i David! Nechtěla jsem ho rušit, když si chystal věci, a pak se domlouval s organizátory. Bylo asi 12 hodin, když nastala ta chvíle, kdy byl David sám. Řekla jsem si, že teď toho musím využít. Ale cestu mi zkřížili pouliční prodejci parfémů a dalších produktů :D Zrovna v tento moment jsem to zrovna nepotřebovala . Viděla jsem, jak se tomu David směje. Prodejce jsem odmítla a pokračovala za Davidem, který si mezitím šel sednout na lavičku. Přišla jsem za ním a představila se. David se hned postavil a pozdravil mě. Pak jsem mu v krátkosti řekla, že se dnes vlastně setkáváme úplně poprvé a těším se na jeho koncert. Také jsem se zmínila o tom, že budu soutěžit. Zajímal se o to, co vlastně budu zpívat. Na to jsem mu odpověděla, že se má nechat překvapit. Nenápadně jsem mu sdělila, že za chvíli mám zvukovou zkoušku. Ještě jsem měla u sebe malý dárek. Většinou David od fans dostává plyšáky atd. Proto jsem si říkala, že to chce něco jiného. Vím, že mezi jeho oblíbené kapely patří Green Day, tak jsem mu darovala jejich placku. Bylo vidět, že ho to vážně potěšilo a řekl mi, že jsem zlatá ;-) Pak už jsme se rozloučili. Začínala zvukovka. Ještě předtím se mě zeptali na pár údajů, jestli někde vystupuji, studuji zpěv a co budu zpívat. Hilary Duff si moderátor zapsal foneticky a na název písně se raději vybodl, že si to mám pak uvést sama :D Jak jsem řekla píseň Jsi senzační, hned si ji začal pobrukovat :D Když se ale zmínila o tom, že jsem vážně amatér a nikde se zpěv neučím, nějak nadšeně se netvářil. Ale s tím jsem počítala, že díru do předních příček neudělám. Nenapadlo mě ale, že jsem tam byla jediná (!), která nemá zkušenosti s vystupováním. O to více mě potěšilo, že jsem dostala tu možnost, zpívat na jednom pódiu s profíky. Vlastně jsem byla jako jeden z předskokanů :D Když přišel můj čas jít na zkušebku, při příchodu na stage jsem si všimla, že tam dorazil i David ;-) Jakmile jsem začala zpívat, otočil se směrem ke mně a mile se na mě usmíval. Tohle mě vážně potěšilo ;-) Z druhé strany jsem zahlédla Marcelu se Šárkou, tak jsem na ně zamávala. Pak jsem šla za nimi. Celá akce měla začít ve 2. hodiny. Než ale na stage přišla Bára Zemanová, objevila se tam jedna ostravská kapela a zahrála 3 songy. Následovala Bára, která předvedla opravdu pěknou rockovou show a představila i cover Fuck You :D Po skončení jejího koncertu byla na řadě soutěž. Prvně vystupovalo pěvecké duo, které chodí do olomoucké hudební školy a navíc hraje v muzikálu Pomáda. Bylo vidět, že už to jsou vážně profíci. Zazpívali Stejný cíl mám dál. Jak já nemám ráda tu českou verzi :( Na originál prostě nedám dopustit, protože patří mezi mé oblíbené písně. Musím ale říct, že tomu páru to pěkně ladilo. Podle mě si nejvíce zasloužili vyhrát. Dále vystupoval jeden kluk, který studuje konzervatoř a má další pěvecké zkušenosti. Měl docela silný hlas, ale jeho celkový projev mě nezaujal. Třetím soutěžícím byla už výše zmíněna ostravská kapela (zase dala 3 písně). Po celé odpoledne měla i speciální místo na sezení hned u pódia (což se mi vůči ostatním nezdálo fér). Kapela hrála dobře, ale už jsou opravdoví profíci, mají hotové i videoklipy, takže podle mě už účast na soutěži vůbec nepotřebovali :D Stejně už soutěžili i v jiných městech. A po téhle kapele jsem měla vystupovat já! Nebyla to sice nejlepší startovací pozice, ale co se dalo dělat. A je to tu! Když jsem přišla na pódium, moderátor mě představil a znovu se zeptal, jestli jsem amatérská zpěvačka. Pak jsem se zmínila, které songy budu zpívat. A už se rozněly Děti ráje. Ale co to? Při intru se melodie trochu zasekla a zvukař na mě smutně koukal. Naštěstí se hned vše upravilo a mohla jsem začít zpívat. Chtěla jsem povzbudit diváky, aby se také připojili, ale většina se spíš přišla podívat, oč jde. Organizátoři podcenili propagaci soutěže. Potěšilo mě, že se aspoň pár lidí přidalo. Mezi nimi byl i ten soutěžní pár. Děti ráje jsem si vybrala právě proto, že je to dobrá píseň na rozjezd. Nejvíc si to podle mě užívaly právě děti, které mi tančily u pódia :D Jedna malá holčička chtěla dokonce vylézt nahoru :D Následoval song Someone's Watching Over Me. Na tuhle píseň jsem se těšila ze všech nejvíce. Byla to krása konečně předvést tento song live ;-) Ke konci ale zvukař přehnal basy, takže jsem chvíli pořádně neslyšela zvuk. Bylo to zrovna v ten moment, kdy je moc důležité se přesně strefit do melodie. V tu chvíli mi bylo jasné, že to úplně nevyjde. Během vteřinky jsem to ale srovnala. Byla to ale fuška. I přes malé technické problémy jsem to v rámci možností zvládla. Tréma zde také sehrála svou roli, ale v tu chvíli jsem byla na sebe vážně pyšná, že jsem to zkusila ;-) Při odchodu z pódia moderátor zmínil, že mám sice sice nesmělý projev, ale za to moc krásný hlas. Po mně ještě vystupovala holčina, která už má vlastní kapelu. Očividně ale byla více nervózní než já. Zpívala moc pěkně. Pokračovalo se vystoupením Olgy Lounové. Její hudba mi zase tak blízká není. Během jedné písně lezla po konstrukci pódia. Pak nám chtěla předvést, že spousta hitů je složených ze 4 akordů. Tohle už je docela ohrané a podle mě to snad všichni znají. Předvedla novou píseň, o které tvrdila, že to bude hit. Procházela se mezi diváky, a když šla kolem mě, tak mě pohladila po rameni. Při Lásce v housce s ní na pódiu tancovalo 5 holčiček. A zase se na stage objevila ta ostravská kapela s dalšími 3 songy. Jako by jich 6 nestačilo :D Pak mě zase zavolali na pódium. Přede mnou už byla poslední píseň-Jsi senzační. Ten moderátor si ji opět začal pobrukovat :D A proč jsem vybrala právě tento song? Měla jsem si připravit cca 3 skladby. Chtěla jsem 1 anglickou a 2 české, aby porota poznala, že zvládám zpěv v obou jazycích. A skupina Holki tak nějak patří k mému dětství. Tuhle píseň mám od nich nejraději. Podle mě má pěkný text, který vyjadřuje vaše pocity, když jste do někoho zamilovaní, a navíc je tato skladba nabitá příjemnou energií. U téhle písně asi diváci se mnou nejvíce zpívali, tleskali, tancovali a někteří i ukazovali palec nahoru ;-) Navíc začal tleskat i David, což mě vážně potěšilo ;-) Z těch 3 písní jsem si právě tento nejvíce užila ;-) Ani se mi nechtělo z pódia, klidně bych pokračovala dál :D Ale to už se na vystoupení znovu připravovala ta holčina. Měla zpívat Zombie od Cranberries. Hlas měla vážně pěkný, ale v jejich očích jsem viděla, že už tu soutěž vzdala. Mně bylo jasné, že nemůžu pomýšlet na výhru, takže jsem si pořádně vychutnávala tu atmosféru. Potom následovalo taneční duo. Bylo to celkem pěkné vystoupení, jen by to mělo větší grády, kdyby jich vystupovalo více :-) Na tom jsme se shodli i s tím pěveckým párem. Poděkovala jsem jim za podporu. Bavili jsme se i o tom, že spousta lidí jen kouká a nijak se neprojevuje. Radili mi, že si toho vůbec nemám všímat a prostě zpívat. Stejně mi ale nikdo nevymluví, že to je lepší pocit, když se ostatní zapojí do dění. Přece jen jsem už na pár koncertech byla, tak se snažím aspoň nějak projevovat, i když mě ta daná kapela zrovna nebere. Ale to už je o lidech. Já byla ráda, že se aspoň někteří zapojili. A u poslední písně to bylo nejvíce znát. Mezitím, co ještě vystupovali další soutěžící, jsem zašla ke stánku místních novin. Tam mě prodavačky (také ze ŠPK) chválily, ale zároveň se i zmínily, že je poznat, že ještě ve vystupování nemám praxi. Tohle jsem přesně věděla. Ale praxe se nedá jinak získat, než že budu zkoušet zpívat před diváky. Už byla ale čas na koncert Davida Deyla. Nejdříve ho ale moderátor ještě trochu vyzpovídal. Poté začal s písní Ještě máme chvíli čas. Navázal svým debutem Teď hned. A konečně jsem se dočkala živého provedení mé nejoblíbenější písně Akorát ;-) K dokonalosti jen chybělo na pódiu mít klavír. Ještě zazpíval Hry o nás a Nejsme tu náhodou. Protože jeho oblíbenou kapelou jsou One Republic, neodpustil si udělat cover jejich hitu Apologize. Seskočil z pódia a šel zpívat mezi diváky ;-) Pak jsme ještě zažádali o přídavek, takže jsme se dočkali songu Nic nevzdávám (česko-ruská verze). Bohužel mi uprostřed songu došly baterky :-/ Ale show to byla pěkná. Poté bylo na programu vyhlášení výherců. Nakonec opravdu vyhrál ten pěvecký pár a k tomu přihodili i tu kapelu. Já se umístila na 5.-6. místě. Ale s tím jsem počítala. Výherci zpívali song ještě jednou, ale my šli už za Davidem ;-) Kolem něj se utvořil houf fanoušků. nebylo ale tolik času, protože Davidovi někdo odcizil telefon, tak to potřeboval vyřídit. Až byla možnost, poprosila jsem ho o podpis na ruku a do bločku. Pak se mi pochlubil, že už si na kapsu u kalhot přidělal tu placku ode mě ;-) Já jsem si toho všimla už během jeho koncertu. To mě vážně potěšilo ;-) Ještě jsem chtěla mít společnou fotku. První se ale bohužel nepovedla, tak se photoshoot ještě jednou opakoval. Pak se ke mně přiřítilo několik lidí a chtěli po mně podpis na ruku :D V první chvíli jsem vážně nechápala, kdo může chtít podpis od normální holky. Jedna holka měla takové jiskřičky v očích, jako by se jí podepisovala nějaká velká star :D Řeknu Vám, je to zvláštní pocit, ale krásný ;-) Tak to moje vystoupení asi vážně mělo něco do sebe, když to někdo dovedl takhle ocenit. Co jsem viděla, k vítěznímu páru přišli pro podpis jen jednou, což mě docela překvapilo. Takže jsem stála asi 2 metry od Davida a rozdávala autogramy na ruce, bločky, plakáty (té ostravské kapely, ale z druhé strany :D ) hned vedle Davida, Báry a Olgy :D Vyslechla jsem si několik pochval, pak jsem se rozloučila s Davidem a holkami a šla směrem k nádraží. Po cestě mě ještě zastavila paní, která se mě ptala, odkud byl ten vítězný pár, a že se jí mé vystoupení líbilo. S příjemným pocitem jsem čekala na vlak, když na nádraží dorazila i Marcela. Společně jsme jely až do Bludova, kde jsme se rozloučily. Domů jsem dorazila před 3/4 na 10. A jak bych zhodnotila celý tento den? Když to řeknu jednoduše, spojila jsem příjemné s užitečným- koncert Davida + účast v soutěži. Zpětně si uvědomuji, jaký skvělý zážitek jsem si zařídila. Dokázala jsem ostatním, ale hlavně sama sobě, že dokážu překonat trému a zazpívat jako úplný amatér mezi profíky. Pro mě je to velký úspěch. Jasně, dala jsem to asi na 90% dle svých možností, ale i tak jsem moc šťastná, že jsem do toho šla! Navíc to ocenilo několik lidí, což je podle mě super! Takže děkuji všem za to, jakou utvořili atmosféru během celého odpoledne. Moc ráda bych si to někdy znovu zopakovala ;-) Tak mi držte pěsti!

Vaše Ragosta33


Setlist:
01) Ještě máme chvíli čas
02) Teď hned
03) Akorát
04) Hry o nás
05) Nejsme tu náhodou
06) Apologize (One Republic cover)
07) Nic nevzdávám


Fotky:
http://ragosta33.blog.cz/1108/fotky-z-jeseniku

Fotky z PCF

12. července 2011 v 12:33 | Ragosta33 |  Jared Leto + 30 Seconds to Mars

RfP videa

9. července 2011 v 12:39 | Ragosta33 |  Rock for People
UDG- Éterická

UDG- Kurtizána

Sum 41- Walking Disaster

Sum 41- Motivation


Sum 41- Fat Lip


Sum 41- In Too Deep


Paramore- Misery Business


Paramore- The Only Exception


Paramore- Crushcrushcrush


My Chemical Romance- Na Na Na


My Chemical Romance- Planetary (GO!)


My Chemical Romance- Mama


My Chemical Romance- The Only Hope For Me Is You


My Chemical Romance- Teenagers


My Chemical Romance- Welcome To The Parade


My Chemical Romance- Helena


My Chemical Romance- The Kids From Yesterday


My Chemical Romance- I'm not Okay (I Promise)


My Chemical Romance-Famous Last Words

RfP fotky

9. července 2011 v 12:33 | Ragosta33 |  Rock for People

RfP 3.-4.7.2011

9. července 2011 v 12:30 | Ragosta33 |  Rock for People
O festivalu Rock for People jsem už vyslechla spoustu informací. Každý rok tvoří line-up spousta zajímavých hudebních formací, ale po účasti na festu jsou opravdu zatoužila až letos. Když jsem se dozvěděla, že do ČR přijedou Sum 41, Paramore a My Chemical Romance, byla jsem vážně nadšená. Od začátku to ale s mou účastí na letošní ročníku vypadalo dost bledě. Akce se totiž měla konat pár dní po PCF. Vlastně jsem do poslední chvíle doufala, že nastane nějaká změna, a budu moct jet. To se mi nakonec povedlo! :D V pátek jsem našla ten osudový inzerát, že jeden klučina prodává celofestivalový lístek za pouhý litr! Na internetu se to inzeráty hemžilo, ale málokdo byl tak slušný, aby odpovídal na maily. Tento kluk ale byl pohotový, takže jsme se domluvili na předání lupenu v neděli v HK. Lístek jsem tedy měla zařízený, volno se nakonec také našlo, už zbývalo jen iopatřit si ubytování. Jakmile bylo vše připraveno, mohla jsem v neděli 3.7. vyrazit před 9. hodinou směr Hradec Králové. S menším zpožděním jsem o půl dvanácté dojela do HK, kde jsem si našla příslušný autobus na trase k mému ubytování. Jaké bylo ale moje překvapení, že si řidič udělal změnu a jel jinou trasu. Když jsem konečně našla mou ubytovnu, nikde nebyla ani noha. Bylo mi sděleno, že kolegyně za chvíli dorazí, tak ať tam počkám. Jenže z té chvíle se stala 3/4 hodina :D No nic, hlavně že jsem měla pak kam večer složit hlavu ;-) Vrátila jsem se zpět na nádraží, kde byla zastávka busu na RfP. U vstupu do areálu festu jsem byla si ve 1/4 na 3. Za chvíli už dorazil ten klučina a společně jsme šli do stánku, kde lístek měnili za pásek. Vše bylo vpoho (dokonce lupen původně stál 1450,-), takže jsem předala peníze a za vše poděkovala. Kontrola security byla taky dobrá. Přestože jsem se většinou setkala s ochrankou, která se nechová tak, jak by měla, tady to bylo přesně naopak. Sice prohlídka byla důkladná (ale ne úplně :P), ale během toho všeho se tvářili normálně a usmívali se ;-) Tohle nebývá zvykem... Poté jsem si začala procházet jednotlivé stánky. Prodavači se většinou chovali mile. Někteří mi i s vým chováním připomněli nakupování v L.A. Ale zpět k RfP! :D Objevila jsem tam pár věcí, které stály za koupi. Mezi nimi například náušnice (jak jinak) ve tvaru růžových růžiček ;-) Na žádném koncertě nebo festu jsem neviděla tak dobře zařízené zázemí jako právě zde. Věděla jsem, že to organizátoři mají propracované, ale tohle bylo přesně to, co jsem si představovala. Pravda, nedělní festivalový den patřil spíše deštivému počasí, takže na řadu přišly i pláštěnky, ale na lidech to nějak moc nebylo znát. I tak jsme tam společně vytvořili skvělou atmosféru. Na každém kroku na Vás čekalo něco zajímavého a zábavného. Po oba dva dny jsem si vyzkoušela různé festivalové zařízení určené pro trávení volného času. Zmíním se třeba o soutěži s jedním nejmenovaným mobilním operátorem. Za splnění několika úkolů na Vás čekala odměna :P Nechci zde ale vypisovat všechny věci, které zpestřují už tak dost hudebně nabitý program festu. Kdo ještě neměl tu možnost být na RfP, pro toho bych chtěla nechat nějaké to překvapení. O čem se chci ale zmínit, je určitě samoobslužná úschovna (jen tak mimochodem jsem měla číslo 39!). Podle mě výborný nápad, který se mi během akce vážně hodil. Protože jsem od rána neměla nic teplého v žaludku, chtěla jsem si koupit něco k snědku. Z pestré nabídky, kde byly asi nejvíce k vidění nudle na různý způsob, jsem si nakonec vybrala tradiční halušky :D Tak chuťové pohárky byly uspokojeny, takže jsem mohla pokračovat v průzkumu areálu. Před areálem jsem zahlédla Martinu, ale přes davem jsem jsem se k ní nedostala. Zkoušela jsem na ni volat, mávat, ale nic. Sice koukala mým směrem, ale asi mě nezaregistrovala. Byly jsme domluvené, že se ještě s Evou sejdeme v 17:25 na koncertě UDG. Pak už jsem je ale nenašla. Protože už měl začít výše jmenovaný koncert, zamířila jsem ke stage. Díky špatnému počasí se už na na zemi utvořilo dost bláta, takže obuv a kalhoty dostaly zabrat :-/ U pódia jsem stála v 3. řadě jen kvůli tomu, že přede mnou byla jedna mega louže. Už tak mi bylo jasné, že mě čeká čištění oblečení, takže jsem raději obětovala first row. I tak jsem měla dobrý výhled ;-) Na vystoupení UDG jsem se těšila, dnes to pro mě byla premiéra- ať se to týká kapely nebo festivalu. Musím říct, že kluci udělali skvělou show. Mají dobrou komunikaci s fanoušky. Nejednou jsme se setkali pohledy. Jejich vystoupení jsem si vážně užila. I když si někdo stěžoval, že nezahráli Hvězdáře, mně to ani tak nevadilo. Stejně mám nejraději song Kurtizána, který ten večer předvedli, takže jsem byla spokojená. Chtěli jsme ještě přídavek, ale kluci nám po opětovném příchodu na pódium řekli, že už to nemají díky harmonogramu povolené, ale děkují nám za přízeň ;-) Po skončení koncertu UDG jsem se přesunula k další stage, kde už právě začínala Kate Nash. Její vystoupení mě ale nějak moc neoslovilo. Sice Kate působila mile, ale to bylo tak asi vše. Zpěv byl spíše uječený. Před jedním songem minimálně minutu pištěla a ječela, než vůbec začala zpívat. Vystoupení navíc zdržovala dlouhým povídáním mezi jednotlivými písněmi, což už mě vážně nudilo. Takže jsem byla ráda, jakmile zase odkráčela z pódia. Ale kvůli ní jsem tu nebyla. Po Kate mi najednou někdo zezadu nečekaně položil ruce na ramen. V první chvíli jsem se lekla, ale byly to holky. Takové překvápko. Po přivítání jsme si sdělily svoje zážitky a jak se těšíme na koncerty headlinerů. Postupně jsme se dopracovaly skoro doprostřed kotle u pódia. Z minulého koncertu Sum 41 jsem byla poučena, že vystoupení provází circle pit a pogo. To se potvrdilo i tentokrát. Když v 8 na stage vtrhli Sum 41, rozpoutalo se v kotli děsné peklo. Začala taková tlačenice a strkanice, že jsem se jen tak tak udržela na nohou. Bylo mi tedy jasné, že by to bylo o ústa, a raději se přesunula k levé obrazovce. Už jsem sice nebyla přímo pod stage, ale i tak to bylo dost pekelné. Jsem ráda, že jsem poslechla rozum a neřídila se srdcem. Z davu u pódia totiž postupně vytáhli security několik lidí, dokonce fans prolomili zábrany! I Deryck nás prosil, abychom udělali aspoň krok zpět, že nechtějí, aby se někomu něco stalo. Koem mě to lidi komentovali hláškami, že se asi zbláznil a dalšími nepublikovatelnými výrazy. Je ale zajímavé, že fanoušci šíleli ještě předtím, než zahráli osvědčené hity Fat Lip (moji srdcovku), In Too Deep nebo Still Waiting. Opět předvedli i několik coververzí. Protože byla atmosféra docela dost rozjetá, neměla jsem moc možností pro natáčení. Nelituju toho, že jsem kotel opustila. Nic se mi nestalo a mohla jsem si bezstarostně zaskákat a zařádit společně s ostatními + nemuset tak dávat pozor, abych nepřišla díky někomu k úrazu. Po skončení show Sum 41 jsem se zase vrátila víc do kotle, abych měla dobrý výhled na Paramore. Těsně po 10. se na pódiu objevila Paramore. Jakmile lidé zahlédli oranžově zářící vlasy Hayley, začali pěkně ječet :D Přece jen se u nás konalo jejich 1. vystoupení. Navíc zde zahajovalo evropské turné. Přestože bylo znát, že Hayley bojuje s nachlazením, nedala to na sobě nijak zdát a pořád poskakovala po pódiu. Zahráli své osvědčené hity- Misery Business, Ignorance nebo Crushcrushcrush. Při songu The Only Exception začal ke konci ohňostroj. Bylo to vážně skvěle! ;-) Hayley nám poděkovala za vřelé přijetí a bylo vidět, že je opravdu dojatá. Poté nám představili novinkový song Monster, který u nás zazněl ve světové premiéře. Při závěrečném Brick By Boring Brick se najednou objevil papírkový déšť. Ještě dlouho potom jsem je ze sebe nemohla vyklepat :D Koncert sice skončil o chvíli dříve, než bylo původně v plánu, ale i tak jsem si ho užila ;-) Jen mě trochu mrzí, že nezahráli i Decode. Ale ten si poslechnu live zase někdy jindy, až k nám opět přijedou :P S holkami jsme si sdělily pocity ze Sum 41 a Paramore a zamířily směr stanové městečko. Po cestě jsme zaslechly Nightwork. Na řadu tedy přišla i konverzace o jednotlivých členech kapel. Nakonec se to muselo obejít bez návštěvy ve stanu (zasvěcení ví, o čem mluvím), ale to nevadí :D Pak jsme se rozloučily s Evou a společně s Martinou jsme šly vyhlížet odvoz- její rodiče. Mezitím už došlo i na Tepláky a Včelku Máju :D To už se k nám blížilo auto, ve kterém byli rodiče mé kámošky. Představila jsem se a poprosila je, jestli by mě zavezli k nádraží. Souhlasili. Ještě jednou moc děkuji ;-) Pak už jsem se asi ve 3/4 na 12 vydala pěšky na ubytovnu. Jenže jsem omylem odbočila o ulici dál. Protože se mi zdálo, že jdu špatně, zeptala jsem se jedné paní na cestu. Musím říct, že byla velmi ochotná ;-) Vrátila jsem se zpět na křižovatku a pokračovala v cestě. Tam jsem narazila na plakát, který stále lákal na PCF :D Na pokoj 45 jsem dorazila asi ve 1/4 na jednu. Tam jsem dala do pucu nejen sebe, ale i oblečení. Za celé odpoledně dostalo zabrat :D Pak už jsem chtěla zalehnout na kutě, ale stále jsem nemohla zabrat. Myšlenkami jsem byla už na koncertě MCR. Tak moc jsem se na ně těšila. Koncert v roce 2007 mi bohužel nevyšel, ale tentokrát mě nic nezastaví. MCR poslouchám ještě asi o půl roku déle než 30STM, takže souvislosti si doplňte sami. Když jsem se ráno probrala, zjistila jsem, že zase prší. Ještě že se během Sum 41 a Paramore počasí umoudřilo a skoro nepršelo ;-) Spakovala jsem si všechny věci a v deset dle domluvy opustila pokoj. Bus ne a ne přijet, naštěstí se dalo kam schovat před deštěm, jen bych byla promočená na kost. Chvíli poté, co jsem dojela na nádraží, přestalo pršet. Spoj na letiště jel až v 11. Po příchodu k areálu, kde jsem zahlédla prodejnu pizzy, jsem si vyzvedla festivalové noviny a zamířila ke kontrole. Pak jsem si dala věci do úschovny a pádila vpřed novým zážitkům. S Evou jsme měly domluvený sraz o půl 1. u E2, ale potkala jsem ji, když jsem zrovna mířila z areálu pro pizzu. Takže jsme nakonec vyrazili společně. Funghi byla vážně skvělá. Už ale měli začínat slovenští From Our Hands, takže jsme se vrátily zase zpět do areálu. Eva šla více doprostřed a já do 1. řady vlevo. FOH znám už zdřívějška, takže mě jejich koncert bavil. Při závěrečné písni zpěvák slezl z pódia a celý song zazpíval přímo mezi diváky. Tomu se aspoň říká show. Zvláštní je, že jsem si v tu chvíli vzpomněla na live provedení The Kill, kdy Jared skáče mezi fans. V takovou chvíli má daný koncert vážně šťávu! Potom jsme se s Evou vydaly k merchi. Eva ale chtěla fotku s FOH, tak jsem se v informacích zeptala, jestli se nekoná nějaká autogramiáda. Bylo nám řečeno, že ze zahraničí to nikdo nemá v plánu. Ještě jsme se vrátily zpět do šapitó, jestli tam náhodou nebudou. Když už se to zdálo beznadějné, prošel zpěvák kolem nás. Tak jsme nenápadně vyrazily za ním. Zamířil si to ale k nějakým známým, takže ho Eva nechtěla rušit a řekla mi, že už tu fotku nechce. Já bych se pro ni obětovala a klidně se ho o foto zeptala, ale ona si to rozmyslela. Když se ztratil v davu, tak asi za 5 minut mi Eva oznámila, že by přece jen tu fotku chtěla. No co byste jí v tu chvíli řekli? :D Už jsme toho zpěváka potom nenašly... Jak se říká- kdo zaváhá, nemá foto :-/ Následně jsme zašly do stanu Reflexu, kde jsme si povídaly i poslouchaly vystupující kapely. Později si Eva skočila do stanového městečka, to už hráli Parkway Drive. Jelikož patří mezi tvrdší metalové formace, nijak mě neoslovili. Spíš mě ten zpěv štval. Nedalo semu nijak uniknout, bylo to snad slyšet všude. Když už byl jejich setlist u konce, šly jsme s Evou do kotle. Lidi se začali pomalu rozprchávat a já najednou stála už v 2. řadě. Lidi přede mnou se bavili, že za chvíli půjdou do kotle, že jim tam kámoši drží místo. To znamenalo, že bych mohla být v 1. řadě! O to místo si ale brousili zuby i další fans MCR. Ale já vyhrála!!! YES!!! :D To bylo asi půl šesté. Teď už to stačí vydržet až do desáté hodiny :D Řeknu Vám, nebylo to lehké, ale tlakům jsem odolala. Navíc se tam roznesla zpráva, že dorazí i polské fanynky. Ještě že nešly ke mně, to by byl fakt děs. O půl sedmé přišli na pódium White Lies. Sice mají podle mě celkem vpoho songy, naživo mě vážně nudili. Zpěvák se po celý koncert usmíval a bylo vidět, že si to užívá. Stejně to můj dojem nezměnilo. Když už jsem ale byla tak blízko stage, tak jsem aspoň tleskala do rytmu apod. Přece tam nebudu stát jako solný sloup jako holky vedle mě. Co já jsem si od nich vyslechla za hlouposti a divné nápady + názory. Sice byly o pár let starší než já, ale vedle nich si přidala já ta rozumnější :D Těsně po osmé se na stage objevili The Wombats. Ti pro mě byli největším překvapením festivalu. Předtím jsem si žádný jejich song neposlechla a řekla si, že se nechám překvapit. A udělala jsem dobře. Jejich show je vážně energická, písně jsou chytlavé, kapela zvládá komunikaci s fans, jsou skvěle sehraní, co víc si přát. Vřele Vám tuto kapelu doporučuji. Jak se ale blížila desátá hodina večerní, dav se začal tlačit více k pódiu. Naštěstí jsem své místo v 1. řadě obhájila, navíc ani nepršelo, takže jsem byla happy ;-) Po levé straně byly ty 2 holky, napravo jeden vysoký kluk, který nějak nebral ohledy na ostatní. Za mnou byla Eva a hlouček MCR fanynek. Jedna se rukou chytla zábradlí, takže jsem tam vážně moc místa k pohybu neměla. Poprvé v životě jsem viděla, jak má security dobrou náladu. Dokonce tam s námi vtipkovali, což vážně nebývá zvykem (několik z nich znám už z předchozích akcí) ;-) A bylo to tady. Za znění Look Alive, Sunshine přišly na pódium pro mě hvězdy celého festivalu- My Chemical Romance! Protože jsem měla dobrý výhled do zákulisí, ještě předtím jsem viděla kluky, jak se připravují na scénu. Konečně jsem se dočkala chvíle, kdy jsem mohla MCR slyšet live. Každý z členů kapely je něčím jedinečný, ale stejně mám z nich nejraději Franka ;-))) Nikdy nezapomenu na to, jak se na oči poprvé setkaly ;-) I s Gerardem to bylo podobné. Během koncertu se to dělo celkem pravidelně. Pokaždé je to takový zajímavý pocit, jakoby by zpívali jenom pro vás ;-) Na vystoupení MCR jsem se těšila ze všeho nejvíce, takže jsem si hodlala pořádně užít! Hned první song Na Na Na byl z nového alba Danger Days: The True Lives Of The Fabulous Killjoys (které je vážně super). Lepší rozjezd jsem si ani nemohla přát. Ale ouha, na konci selhala technika, ale kluci se zachovali jako profíci a song dozpívali společně s námi! Pak se s námi rozloučili a zmizeli do zákulisí. Bylo vidět, že jsou nespokojení a domlouvají se, co bude dál. Mezitím Frank vyběhl zpět na stage a něco tam řešil s technikem. Pak ho jejich asistentka poslaal zpět do backstage. To už fans začali tleskat a vyvolávat kapelu na pódiu. Někdo tam ze srandy křičel: "Ještě jednu!". MCR se za velkého potlesku vrátili a začali s Give 'Em Hell, Kid. Jenže po pár tónech nešel už ani jeden nástroj. Nezbývalo nic jiného, než se opět rozloučit. Vůbec bych se nedivila, kdyby koncert odpískali, ale to by nemohli být MCR. Své fanoušky nechtěli zklamat, takže se jen tak rychle nevzdali! Za to klukům tleskám. A nebyla jsem sama, kdo to ocenil. Kapelu jsme pořádně podpořili, takže i když klukům chvíli trvalo, než se zase dali do pohody, nechtěli to na sobě nechat zdát. Jejich vystoupení sršelo takovou energií, že jsem to na koncertě už dlouho nezažila. Tohle jsem přesně potřebovala- pořádně si zařádit a odreagovat se :-) Zpívala jsem společně s kapelou každý song, div mi hlasivky stačily ;-) Střídaly se starší pecky- I'm Not Okay (I Promise) nebo Helena, s těmi z minulé desky- např. Mama, Teenagers. Největší ohlas měl asi jako tradičně Welcome To The Parade ;-) V kotli jsme skákali a tleskali jako "jeden muž". Vážně jsem si jejich koncert vychutnávala. Z nového alba zazněly takové pecky, jako třeba Planetary (GO!), Destroya nebo výborná The Only Hope For Me Is You. Díky úvodnímu zdržení ale už nezbyl čas na mé oblíbené písně z novinkové desky- další singl Bulletproof Heart a Summertime. Ale to doženeme příště, až je opět uvidím naživo ;-) Jaké ale bylo mé překvapení, když začali hrát song z mé oblíbené trojice, kterým byl The Kids From Yesterday! Naživo ho právě kapela normálně nehraje, ale dnes udělali výjimku. V tu chvíli jsem byla asi nejvíce happy za celý RfP! K dokonalosti scházely už jen písně I Don't Love You a Cancer (zahraná pouze na piáno). Ty se nakonec nekonaly, ale s tím jsem už dopředu počítala. TKFY mě lae vážně zaskočil. Ještě doma jsem si říkala, že je škoda, že jej nehrají live. Ale ten večer byla změna, ale krásná ;-) Jako poslední zazněl můj oblíbený Famous Last Words. Pak už se s námi kluci nadobro rozloučili. A musím říct, že potlesk byl vážně zasloužený. S čistým svědomím mohu tvrdit, že to byl jeden z nej koncertů, na kterém jsem kdy byla! Po akci jsem už Evu nenašla. Pádila jsem zpět do úschovny pro věci a hned pospíchala na bus. Když o půlnoci přijel, okamžitě byl zaplněn. Naštěstí tam jela ještě normální linka, takže jsem se stihla dostat na vlak, který jel před 1. hodinou. Domů jsem se vrátila před 6. hodinou a má první slova byla, že příští rok jedu zase (tedy pokud bude line-up stát za to). Celkově nemám slov, jak byl tento festival skvělý. Samozřejmě se tam našly mouchy, třeba více nášlapů u stage, ale to už jsou drobnosti. Chtěla bych pochválit celou organizaci akce, i security (že by premiéra?), zázemí festivalu, občerstvení, hygienické prostředí, příjemný personál, volnočasové aktivity a spoustu dalších věcí. Přestože počasí moc nevycházelo, lidem to očividně nevadilo a společně jsme vytvořili jednu velkou partu lidí, která se neskutečně bavila. V tom tkví ta skvělá atmosféra festivalu.Nezbývá mi nic jiného, než za vše poděkovat. Tak snad zase za rok na letišti v Hradci!

Vaše Ragosta33




Setlist Sum 41:
01) Reason To Believe
02) The Hell Song
03) Skumfuk
04) We're All To Blame
05) Sick Of Everyone
06) Walking Disaster
07) Over My Head (Better Off Dead)
08) Motivation
09) Metal Medley (Black Sabbath-Iron Man, Motörhead-Ace Of Spades, Metallica-Master Of Puppets + Enter Sandman)
10) Fat Lip
11) In Too Deep
12) Screaming Bloody Murder
13) Still Waiting

Setlist Paramore:
01) That's What You Get
02) Misery Business
03) For A Pessimist, I'm Pretty Optimistic
04) Ignorance
05) Playing God
06) The Only Exception
07) Monster (světová premiéra)
08) Crushcrushcrush
09) Pressure
10) Brick By Boring Brick

Setlist My Chemical Romance:
01) Look Alive, Sunshine
02) Na Na Na (Na Na Na Na Na Na Na Na Na)
03) Give 'Em Hell, Kid
04) Vampire Money
05) Planetary (GO!)
06) Mama
07) The Only Hope For Me Is You
08) DESTROYA
09) Teenagers
10) Welcome To The Black Parade
11) Helena
12) The Kids From Yesterday
13) I'm Not Okay (I Promise)
14) Famous Last Words

3 roky- koncert v Praze

8. července 2011 v 12:33 | Ragosta33 |  Avril Lavigne
.